Na své jídlo si jen tak někdo sáhnout nenechá. Dnes vám do něj ale decentně šťouchnu, v sázce je totiž tak trochu budoucnost nás všech. Pokud zrovna nedržíte půst, několikrát denně si servírujete příležitost zachovat se udržitelně, či nikoli. Při volbě mezi hovězím gulášem a dýňovým kari nevolíte jen hloubku gastronomického zážitku, ale také stopu, kterou zanecháte na svém zdraví a životním prostředí.
Podle příručkové definice by udržitelná strava “měla umožnit dlouhodobou prosperitu a kvalitní výživu lidské společnosti”. Jídelní návyky moderního světa se ale ukazují jako krátkozraké a podle vědeckých propočtů už někdy kolem roku 2050 ostrouháme – nebude kde brát a planeta nás neuživí.
Přestali jsme se zajímat
Právě volba potravin má ze spotřebního chování evropských domácností největší dopad na životní prostředí. 1 Jak je to možné? Jednoduše. Přestali jsme si klást základní otázku: Odkud se naše jídlo bere?
A tak neumírněnou konzumací ryb ničíme ekosystém a biodiverzitu v oceánech. Průmyslová “výroba” masných a mléčných produktů způsobuje nezadržitelné odlesňování, půdní erozi, znečištění vod i produkci skleníkových plynů, o hrůzném utrpení zvířat nemluvě.
Poptávka po mase nebyla v historii lidstva nikdy tak vysoká. K chovu tolika zvířat je ale potřeba obrovské kvantum obilovin a sóji a samozřejmě také voda. Hodně vody. K tomu si představte, kolik odpadu všechna ta zvířata vyprodukují. Kam asi mizí? Velmi často bohužel do vodních zdrojů, které znečišťuje a zvyšuje riziko šíření zvířecích chorob. A pak je tu metan, silný skleníkový plyn. Ve velkém ho do ovzduší říhají krávy (nikoli prdí, jak se často uvádí 😀 ).
„Podle studie Amerického vědeckého ústavu z roku 2014 je na 1 kalorii hovězího potřeba až 160x více půdy než na stejné množství rýže, brambor nebo brambor nebo obilí.“ 2
Masný průmysl – v dnešní podobě – je tak naprosto neefektivním (a vysoce neetickým) způsobem produkce potravin. Zabírá půdu, na které by se mohlo pěstovat jídlo pro lidi, nikoli pro dobytek a zdroje, které by mohli využívat lidé.
„Statistiky říkají, že až tři čtvrtě celosvětově vypěstované sóji a kukuřice končí právě v krmivech pro zvířata, především pro drůbež a prasata.“ 3
Podle další vědecké studie by odklon od konzumace masa a preference rostlinné stravy zvýšily světové potravinové zásoby o celých 49 %, aniž by se zvětšila rozloha obdělávaných polí. 4 Významně by při tom klesla spotřeba vody, uhlíková stopa a snížilo by se i znečištění oceánů a moří.
Moderní doba obžerství
Pokud jde o udržitelnost stravování, nemůžeme opomenout aspekt zdraví. Udržitelná strava by nás přece měla udržovat v té nejlepší možné kondici. Ani v tomto ohledu se naší společnosti moc nedaří.
Z řetězu utržená konzumace živočišných produktů se pojí s řadou chronických onemocnění, především chorob srdce. 5 Pevnému kořínku nepřidávají ani zbytky chemikálií, které se z potravin dostávají na náš talíř. Kromě pesticidů a herbicidů jsou to i růstové hormony a antibiotika, která jsou dnes bohužel běžnou součástí krmiv pro hospodářská zvířata.
„Celá třetina všeho vyprodukovaného jídla na světě se vyhodí nebo jinak znehodnotí.“ 6
V době 24/7 fast foodů jsme navíc k jídlu ztratili úctu. Vždyť třetina všeho jídla na světě se vyhodí! A svědčí o tom i světová pandemie obezity, kterou v USA trpí přes 40 % obyvatel, i to, že my Češi skomíráme na evropském žebříčku nadváhy na nechvalné 4. příčce. 7 8
Co je zdravé pro člověka, je zdravé i pro Zemi. A naopak
Přiznávám, možná trochu nadnesený claim, jde mi ale o jeho pointu: sladit jídelníček tak, abychom prospívali oběma domovům, svému tělu i planetě.
Rozpomeňme na naši zvídavost. Než si příště hodíte rajčata do košíku, mrkněte se, jak daleko k vám putovala. Než si objednáte telecí řízek v restauraci, zvažte kolik vody, energie a zdrojů spotřebovala jeho výroba (to za vás mimochodem spočítá tahle chytrá kalkulačka nutriční stopy z dílny COŽP UK). Na místo papáji se zakousněte do lokálního jablíčka. Vraťme se ke střídmosti, k pestré stravě založené na rostlinných produktech, ideálně z ekologického zemědělství.
Nikdo po vás samozřejmě nechce, abyste své stravovací návyky a zlozvyky měnili z minutu na minutu. Každý den ale máte šanci rozhodnout se trochu jinak. Využijete ji?
Zdroje
1 spolecenskaodpovednost.cz
2 pnas.org
3 wwf.org.uk
4 iopscience.iop.org
5 youtube.com
6 zachranjidlo.cz
7 cdc.gov
8 evropavdatech.cz
Mgr. Tereza Deáková
Jsem kreativní duše, copywriterka, tulačka s batohem a životní optimistka. Moje zapálení pro ekologii začalo u soběstačných domů během studia antropologie. Pokračovalo na cestě k veganství. A dál roste v psaní řádků pro inspiraci ke změně a uvědomělejšímu životu. Pohání mě víra v dobro, neskutečná krása přírody, mazlení se zvířaty, běh a jóga.